Radkův sad

Jak jsem zakládal sad?

Rozkvetlá slivoň

Po zrušení vinohradů jsem se rozhlížel co a kde roste. Již můj praděda vysázel štěpnice, které se bohužel časem prodaly, kde byly zejména jabloně a hrušně. Meruňky, broskve ani ostatní peckoviny se zde tolik nepěstovaly – zmrzli by. Druhým důvodem bylo to, že cena jablek v obchodech byla před 15 lety kolem 30 Kč za kilo což mě donutilo k zamyšlení si na svém pozemku jabloně a hrušně vysadit. Dnes? Jsme v supermarketu na ceně i za 50 Kč, ovšem kolikrát stříkané ovoce? To jsem nechtěl. Nejedu úplně v BIO, ale tak, abych mohl dát ovoce svým dětem s čistým svědomím. Tedy zlatou střední cestou…. Největší překážkou u sadaření není něco vysadit, ale čekat než to vyroste. Já se tomuto koníčku věnuji už nějaký rok a držím se pravidla „intenzivní kácení, intenzivní výsadba!“ Co to znamená? Než abych opatroval opravdu starý a poškozený či nemocný strom, skácím jej a nasadím „tři nové“ ten čas pluje pořád stejně a trvá, než začne opravdu plodit…. Dobrou inspirací je knížka od Karla Čapka – Zahradníkův rok. Mám ji 100x přečtenou, povídá o tom jak se stále hrabete v hlíně, nikde nic není vidět a naráz KUK!!! a už pomalu roste. A druhé proč se mě líbí – je tlustá jen jeden centimetr!!! 😀

Této problematice jsem se začal věnovat a pátrat po starých odrůdách jádrovin, které se pěstují již stovky let… Proč? Myslím si, že je potřeba zachovat genofond starých odrůd pro budoucí generace, pro jejich úžasnou chuť , odolnost, přizpůsobivost v krajině a dlouhověkost. Sázím stromy tak, aby moje děti a vnuci nemusely znovu zakládat sady, jen udržovat. Proto vysazuji stromy dlouhověké (vysokokmeny, na semenáči a s předpokladem dlouhé výdrže). Ano vím, že broskve nejsou dlouhověké, děti je mají rády, tak je za 15 let znovu podsadíme. Většina stromů je ale opravdu sázená na 100 let 🙂

Naše oblast je významná oskerušemi, které zde rostou stovky let. Proto jsem začal jabloněni a hrušněmi starých odrůd. Dnes je již koupíte v v ovocných školkách což je velmi dobře. Je potřeba je mít ve svém sadu zastoupené, pomalu sice rostou a plodí o to větší radost vám časem udělají. Nasaďte si klidně i novější odrůdy, mám je taky. Jaksi z dědictví otců zachovej nám Pane preferuji ty, které jsou zde již mnoho let. Meruňky, broskve ani slivoně zde stovky let původní nejsou a kluci z Horňácka prominou – durancie mám také – opravdu jádroviny jsou zde déle. A taková hruška v ajakémkoliv stavu? Mńam!!! 🙂

Tedy co z výše uvedeného plyne? Raději nasadím více stromů, různých druhů a odrůd než méně a čekat jak na jednom stromečku bude metrák ovoce… Dále je potřeba vykopat pořádkou jámu, vyhnojit a nasypat pěknou hlínu. kořínky jsou malé, usnadníme jim tu cestu! Ošetřujeme postřikem, aby náš kýžený výsledek nesežrala housenka, dobře oplotíme, zajíc umí udělat taky pěknou parádu a v minulém videu jsem se vám snažil ukázat jak vypěstovat korunku. Viz. proč mám rád špičáky a proč v prvních letech pěstuji kořínky a ne korunku s ovocem…

https://youtu.be/KE6HqMIkREk

Pokud se Vám mé videa a články líbí, děkuji za sdílení mezi kamarády a přátele. Napiště mě pod článek co Vás trápí při zakládání sadu? V čem si myslíte, že děláte chyby či na co jste se chtěli zeptat?

#radkuvsad #boturcz #vysadba #ovoce #zahrada #jaknato #sady

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *