Dneska jsem se vydal na svoji oblíbenou trasu směr Kuželov. Je to velmi pohodová cesta s minimálním provozem na silnici, s pěknou krajinou a pokocháním se kam se podíváte. Navíc v cíli se dobře najíte, získáte mnoho hezkých fotek a zážitků. Bude to opravdu pěkný výlet.
Sice foukal studený vítr, i tak jsem potkal pár obytných automobilů s lidmi, kteří si užívali jarní květnové počasí a hezký den.
Vyjedete ze Strážnice směr Veselí nad Moravou, ale zhruba po 500 metrech co přejedete říčku Veličku, odbočíte směr Žeraviny. Touto cestou se projedete pár kilometrů ořechovou alejí, kde se vám také rozprostře panorama našich Bílých Karpat.
Jsme v Žeravinách, je to malá obec, tou projedeme směr Hroznová Lhota, která je vzdálená cca 1 km. Malá vsuvka – kdybyste odbočili právě v Žeravinách směr Kozojídky, dostanete se na tu rozhlednu Radošov – viz. předcházející příspěvek.
Vraťme se ale do Hroznové Lhoty. Na zpáteční cestu se můžete vydat směr Kněždub a Tvarožná Lhota no a pak přes kopec jste zpět ve Strážnici. Tedy nemusíte jet zpátky stejnou cestou a přiblížíte se těm krasným kopcům a loukám bělokarpatským.
Pokračujeme vpřed směr Tasov, opět je to malý kousek. Na konci obce je kruhový objezd, my se vydáme směr Hrubá Vrbka. Pár let nově zrekonstruovaný asfaltový povrch je na kolo téměř božský. Sice úzká cesta, opět téměř bez provozu v rovinném duchu a opět s nádherným výhledem.
Opět jsou u kruháče v Tasově dvě možnosti. Tu první jsem Vám řekl. Druhá možnost je jet směr Lipov, Louka, Velká nad Veličkou a Hrubá Vrbka. Tedy takové kolečko, aby jste si to trošku natáhli a více se těšili. Já to takto jezdím, je to po rovince, i když v úseku Louka – Velká na Veličkou jedete po hlavní cestě. Na silnici šlápnete a je to coby dup. Pokud máte malé děti, jeďte tou první variantou.
V obci Hrubá Vrbka přijede na křižovatku u kostela. Kuželov leží hned vedle, tedy dáte se doprava a za chvilku jste na místě.
Co bych vyzdvihl? Tři důležité body. Pálenice u větrného mlýna, je nově zrekonstruovaná, klasická, dvoukotlová pálenice, kde si můžete prohlédnout tu tradiční technologii destilace, můžete jistě ochutnat nějaký vzorek a případně zakoupit. Co více typičtějšího na Horňácku ochutnáte než slivovici, zejména z Durancie či jiného ovoce? To je prostě paráda. Tyto destiláty máme i u nás ve Vinotéce Botur a opravdu s láskou je prodáváme.
Po prohlídce a degustaci se posuňte do restaurace u Mlýna. Jednoznačně nejlepší stylově vybavená restaurace široko daleko. Jídlo vás ohromí skvělou kvalitou, prostředí taky a o velmi ochotném personálu a jejím profesionálním přístupem ani nemluvě. Takový podnik bych čekal s pěti hvězdičkami uprostřed Prahy v jiné cenové kategorii. O to vás to mile překvapí co v Kuželově uprostřed obce dokážou!! Je zde i hřiště pro děti, ovečky, kozičky, zvířátka, letní zahrádka s posezením. No budete si připadat jako v pohádce. Abych neopomněl, můžete se zde ubytovat. Pokoje jsou stylově vybavené, pěkné, čisté, vše nové a přitom ceny normální.
No a třetí bod je přece Kuželovský mlýn, lidově větrák.
Mlýn má kuželovitou kamennou konstrukci, která nese otočnou střechu se šindelovou krytinou a čtyřmi křídly větrného kola, upevněných na hřídeli. Vedle mlýna stojí obytné a hospodářské budovy s expozicí horňáckého bydlení a hospodaření na přelomu 19. a 20. století. Součástí expozice je i ukázka různých nástrojů na údržbu mlýna. V druhé polovině července se v prostorách památky konají nedělní část folklorního národopisného festivalu Horňácké slavnosti.
Byl postaven roku 1842 jako obecní mlýn. V roce 1906 byla přistavěno obytné stavení pro mlynářovu rodinu, která do té doby obývala spodní patro mlýna. Posledním mlynářem, od roku 1904, byl pan Bedřich Kašík. Se mletím se definitivně skončilo v roce 1946. Od roku 1963 je kuželovský mlýn památkově chráněn. Roku 1973 se stal majetkem Technického muzea v Brně. Od 60. let 20. století probíhaly rekonstrukce a od roku 1977 je mlýn přístupný veřejnosti. V bývalém mlynářově domku a přilehlém chlévě a stodole je expozice horňáckého bydlení, zemědělských nástrojů a jiného pracovního náčiní z doby přelomu 19. a 20. století. Větrný mlýn je jediným mlýnem holandského typu na Moravě.
No a to je konec našeho výletu. Kudy se vrátit, když jsme zde? Pokud máte opravdu ještě mnoho sil, můžete jet přes slovenskou stranu z druhé strany Bílých Karpat. Na silničním kole – Vrbovce, Sobotiště, Radošovce, Mokrý Háj, Skalica, Sudoměřice, Petrov, Strážnice.
Já bych doporučil pro horské nebo trekové kolo – zpět do Kuželova, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, vyšlápnout na Výzkum, pěkně přes louky a les na Kněždubský Háj, Lučina, Radějov a Strážnice. To máte necelých 20 km pohodovou jízdou.
Jak sami vidíte těch možností tras je mnoho možností. Vyberete si trasu pro závodníky, rodiny s dětmi, seniory, pro aktivní či rekreační cyklistky.
